Jaroslav Liška

Začátkem října strávil týden v našem městě a jeho okolí bývalý letec RAF plk. Jaroslav Liška. Mladší bratr plk. Bohumila Lišky, kterého komunistický režim stejně jako další anglické letce tvrdě pronásledoval, žije od roku 1946 v Anglii. V únoru roku 2000 se chtěl zúčastnit odhalení pamětní desky svého bratra v Lázních Bělohradě, nemoc manželky mu to ale znemožnila. Při letošní návštěvě navštívil společně s dcerou Annou Marií a synem Stevenem hrob svých rodičů a bratra Bohumila ve Staré Pace, zastavil se u bratrovy pamětní desky, pokochal se okolím Bělohradu a povyprávěl o svých osudech.

Mládí a vzdělání

Jaroslav Liška se narodil 6. ledna 1917 v Roškopově. Otce nepoznal, neboť padl čtyři dny po jeho narození v první světové válce. Když mu byly tři roky, zemřela i jeho matka. Malého Jaroslava potom vychovávala teta Portychová v Horní Nové Vsi, kde vychodil pět let obecné školy. Poté navštěvoval první ročník měšťanky v Lázních Bělohrad a klasické gymnasium v Hradci Králové. Po maturitě nastoupil na důstojnickou leteckou školu v Prostějově. „Mým vzorem byl vždy o dvanáct let starší bratr Bohumil, právě on mě přivedl k létání a na leteckou školu,“ vzpomíná Jaroslav Liška.

Začátky odboje a Francie

Starší bratr Bohumil stál po okupaci Československa v roce 1939 u Jaroslavova odchodu do zahraničního odboje. Odchod přes Polsko do Francie připravovali delší dobu, ale až do poslední chvíle se jim ho podařilo utajit. „Své dívce jsem o tom řekl hodinu před odchodem. S Bohoušem jsme byli velcí vlastenci. Krátce před odchodem do Polska jsem navštívil Kozákov. Byl nádherný slunečný den a říkal jsem si, že za tuto krásnou vlast stojí za to položit i život.“

Z polského přístavu Gdyně se Jaroslav Liška dostal lodí Chrobry do Francie, kde čekal na vyřízení žádosti o vstup do Cizinecké legie. Zde se měl sejít se svým bratrem Bohumilem. „Ten se ale nechal přemluvit Ludvíkem Svobodou, že Slované by měli bojovat proti nacistům společně, a zůstal v Polsku. Nakonec byl zatčen sovětskou NKVD a až do února 1941 vězněn,“ vypravuje Jaroslav Liška. Do kapitulace Francie působil ve výcvikovém středisku bombardovacího letectva v Tours.

RAF a válečné nasazení

V srpnu 1940 skládá přísahu anglickému králi Jiřímu VI. a je přijat do RAF. Působí u slavné 311. bombardovací perutě jako telegrafista. „Pilotů bylo dost, ale málo navigátorů a žádní telegrafisté. Proto jsem se přeškolil na telegrafistu a v této funkci prožil celou válku.“

Do července 1941 odlétal jako první důstojník u squadrony 200 operačních hodin, účastnil se bombardování nepřátelských cílů po Evropě. „Několikrát nás zasáhla protiletadlová palba, ale já jsem vždy vyvázl se zdravou kůží. Často jsem fotografoval krajinu nebo vybuchující protiletecké granáty. Jednou jsem se vrátil na své sedadlo, na které si pilot dal čepici – byla v ní díra od střely. Fotografování mi tak zachránilo život,“ vzpomíná sedmaosmdesátiletý letec.

Přelety Atlantiku a Biskajský záliv

Na podzim 1941 dostal nabídku od anglického ministerstva letectví k přeletům nových letadel z Kanady do Anglie. S pilotem V. Kordou absolvovali několik přeletů přes Atlantik, 16. dubna 1942 dokonce první v historii československého letectva. Po návratu do Anglie se Jaroslav Liška opět dostává ke své „třistajedenáctce“, nyní s úkolem vyhledávání a ničení německých ponorek v Biskajském zálivu. Jako zkušený radiotelegrafista se účastní i bombardování s legendární B-17 u 8. americké letecké armády. „Asi deset náletů jsem absolvoval i se svým bratrem Bohumilem,“ hrdě vzpomíná.

Konec války a návrat do vlasti

Koncem války je povýšen na kapitána letectva a jako britský důstojník v létě 1945 několikrát navštívil Československo. „Měl jsem problém s ruským vojákem, který nám chtěl sebrat auto. Měl štěstí, že jsem neměl nabitý revolver, jinak by z toho byl mezinárodní konflikt. Už tehdy jsem cítil, že vývoj u nás nejde správným směrem.“

Na podzim 1945 se Jaroslav Liška i s manželkou vrací do Československa, působí na letišti v Hradci Králové. Má však problémy s bytem, cítí zášť a nenávist k anglickým letcům a nakonec se v roce 1946 rozhoduje k návratu do Anglie. „Rozhodl o tom výsledek tzv. svobodných voleb 1946 a příhoda, kdy chtěli oběsit mého bratrance, který se kladně vyjádřil o generálu Gajdovi. Odešel jsem legálně a dostal britské občanství.“

Život v Anglii

Jaroslav Liška pracoval v Anglii jako úředník a obchodník, založil i vlastní firmu Lexim. S manželkou Rose Mary žijí ve vesnici Chipperfield, mají dceru Annu Marii, syny Richarda a Stevena, tři vnoučata a dvě pravnučky. Na svůj věk je velice aktivní a dobře zná svou vlast, což dokládá i při návratu z návštěvy Pecky před Vřesníkem.

Vyznamenání

Plk. Jaroslav Liška získal během války čtyřikrát československý válečný kříž 1939, dvakrát čs. medaili Za chrabrost, čs. medaili Za zásluhy 1. stupně a čs. pamětní medaili se štítky Francie a Velké Británie. Z britských vyznamenání mu byly uděleny Star 1939–1945, Air Crew Europe Star, Atlantic Star, Defence Medal a War Medal.