Jiří Sehnal

Jiří Sehnal se narodil 18. 2. 1916 v Sendražicích u Kolína, ale celé mládí prožil v Lázních Bělohradě, kde jeho otec František Sehnal, bývalý legionář, působil jako řídící učitel. Rodina bydlela v budově dnešní Spořitelny na náměstí.

Studia a sport

Po absolvování základní školy zamířil Jiří Sehnal na učitelský ústav v Jičíně, kde v roce 1935 maturoval. Mezi jeho záliby patřil tenis, kterému věnoval prakticky všechen volný čas a brzy se vypracoval na přední místo klubové tabulky.

Vojenská služba a Sudety

Po maturitě se dobrovolně přihlásil do Školy pro důstojníky letectva v záloze, absolvoval výcvik polního pozorovatele – letce a nastoupil prezenční službu u 1. letky Leteckého pluku 1 „TGM“, kterou ukončil v hodnosti četaře – aspiranta. Poté nastoupil jako učitel v Sudetech, kde se poprvé setkává se sudetoněmeckým hnutím.

Odchod do zahraničí

Jako letec se zúčastnil květnové i zářijové mobilizace v roce 1938 a prožil následnou kapitulaci. V duchu legionářské tradice se rozhodl odejít do zahraničí, aby mohl bojovat za osvobození vlasti.

V dubnu 1939 se pokusil o první přechod do Polska, ale skupina byla zadržena a předána gestapu. Sehnal se podařilo uprchnout a hned plánoval další útěk, tentokrát se skupinou škpt. Bohumila Lišky. Skupina ilegálně dorazila do Krakova, kde se přihlásila polským úřadům.

Začátek války a zranění

6. srpna 1939 se skupina prezentovala na československém konzulátu v Krakově. Někteří vstoupili do polského letectva. Letoun Potéz XXV, kterým Sehnal nalétal 20 operačních hodin, byl 17. září poškozen palbou a Sehnal vážně zraněn na hlavě. Opěšalá posádka byla internována sovětskou armádou a Sehnal se po nedoléčeném zranění dostává k transportu do Francie, a poté k anglické armádě na Středním východě.

RAF a Palestinská základna

V březnu 1941 Sehnal dorazil na základnu RAF v Palestině. Zdravotní prohlídky ukázaly úplnou ztrátu levého oka a částečnou ztrátu sluchu – konec aktivního létání. V červnu byl přijat na základně RAF ve Wilmslow k letectvu, kde absolvoval komisionelní přezkoušení a přiznání důstojnické hodnosti.

Letecké jednotky v SSSR

Po absolvování kurzu pro zpravodajské důstojníky letectva byl počátkem roku 1942 přidělen k 310. stíhací peruti, kde působil až do ledna 1944. Dobrovolně se přihlásil do letecké jednotky v SSSR, byl přijat do 128. Čs. samostatné stíhací perutě, která podporovala Slovenské národní povstání. Po zhroucení fronty se Sehnal probil s partyzány do polského Przemyslu a následně do 1. Čs. smíšené letecké divize. Konec války ho zastihl na Slovensku a do Prahy se dostal 22. května 1945.

Rodina a život po válce

Jedna z prvních cest vedla za rodiči do Lázní Bělohradu. Oba rodiče přežili německé věznění a žili v domě č.p. 351 ve Vachkově ulici. Po válce sloužil kapitán Sehnal u různých leteckých jednotek v Praze a pravidelně dojížděl do Bělohradu. V roce 1947 se zde seznámil s pozdější manželkou Marií, s níž se oženil v roce 1948. Rodina se nakonec stěhuje do Kolína, kde Sehnal získává zaměstnání v okresní nemocnici.

Vyznamenání a úcta

Jiří Sehnal se angažoval ve Svazu protifašistických bojovníků a organizoval setkání válečných letců, např. 310. stíhací perutě v Kolíně v roce 1968. Obdržel přes 30 československých a spojeneckých vyznamenání, včetně dvou ČS válečných křížů, medaile za chrabrost a Řádu Slovenského národního povstání.

Jiří Sehnal zemřel v Kolíně dne 13. 6. 1983.

Autor: JUDr. Jiří Sehnal