Karel Moor byl významný český skladatel, dirigent a sbormistr, který je výběrem témat i hudebním zpracováním představitelem pozdního romantismu. Jeho život a tvorba jsou spojeny s neustálým hledáním uměleckého zázemí, které jej z rodného Bělohradu zavedlo do mnoha významných hudebních center Evropy i na Balkán.
Absolvent pražské varhanické školy Karel Moor se do kulturní historie zapsal jako plodný autor orchestrálních skladeb a operet. Svou profesionální dráhu zahájil jako učitel zpěvu v Pardubicích a později působil jako dirigent v Terstu, Brně či v Národním divadle. Zásadním zlomem v jeho kariéře byl rok 1912, kdy při požáru vily přišel o klavír, archiv i rozpracovanou operu. Tato ztráta jej přiměla k odchodu do chorvatského Zadaru a později do Bělehradu, kde vedl sbor španělských Židů. Během první světové války čelil na Balkáně existenční nejistotě i těžkému onemocnění tyfem, což si po návratu do vlasti vyžádalo dlouhou léčbu. V roce 1920 se na Balkán vrátil – působil v dalmatském Sinji, Splitu a později v Sarajevu. Přestože zde narážel na finanční potíže i nedisciplinovanost hudebních těles, intenzivně se věnoval řízení sborů a kompozici. Dlouhodobé strádání a existenční nejistota se u něj však projevily duševní únavou, což vedlo k definitivnímu návratu do vlasti. V Praze následně působil jako dirigent a instrumentátor Československého rozhlasu. Přestože byla jeho tvorba ve své době oceňována pro svou melodickou bohatost, živou dodnes zůstává především opereta Pan profesor v pekle. Za celoživotní umělecký přínos byl jmenován čestným občanem Lázní Bělohrad. Na přání skladatele byly jeho ostatky uloženy na hřbitově v Byšičkách, nedaleko jeho rodného kraje, ke kterému se ve své tvorbě i vzpomínkách vždy vracel.