Nejmladší z dnešních bělohradských čtvrtí je Prostřední Nová Ves. Ta vznikla a svou vlastní samosprávu získala až v 19. století, kdy se definitivně oddělila od původní Dolní Nové Vsi.
Prvopočátek těchto změn sahá do roku 1722, kdy se od Dolní Nové Vsi oddělila středová část, zahrnující zhruba prostor dnešního náměstí K. V. Raise. Zástavba tohoto místa byla tehdy povýšena na městečko nazvané Bělohrad. Od té doby tvořily Dolní Novou Ves dvě stavebně nesouvisející části – jedna se táhla od městečka k severu a druhá k jihu.
Tento ne zcela praktický stav přetrval až do roku 1805, kdy v celém Českém království došlo k druhému a konečnému číslování domů. Při něm byly domy v dnešní Dolní i Prostřední Nové Vsi očíslovány samostatně, ačkoliv obě části stále administrativně patřily pod Dolní Novou Ves. Vznikl tak nepříjemný stav, kdy v rámci jedné vsi existovaly vždy dva domy se stejným číslem popisným.
K definitivnímu vyřešení situace došlo v roce 1810, kdy se severní část osamostatnila, získala svého rychtáře i nový název – Prostřední Nová Ves.