Václav Březina

Václav Březina byl významný český malíř, jehož život i tvorba jsou nerozlučně spjaty s odkazem Mařákovy krajinářské školy. Jeho lyricky laděná tvorba, soustředěná na poetické zachycení lesů či vodních hladin, tvoří jeden z pilířů české krajinomalby přelomu 19. a 20. století.

• Narození: 15. září 1862, Pátek nad Ohří

• Úmrtí: 9. září 1906, Jindřichův Hradec

Václav Březina patřil k nejvýraznějším postavám české krajinomalby. Jeho odborná dráha začala studiem na pražské Akademii u profesora Františka Čermáka a pokračovala ve Vídni u Jana Václava Kautského, kde se také seznámil s Juliem Mařákem. Spolu s ním se vrátil do Prahy a stal se jedním z prvních žáků jeho speciální krajinářské školy na pražské Akademii. Jako Mařákův blízký spolupracovník mu pomáhal i s realizací monumentální výzdoby schodiště Národního muzea v Praze. V Lázních Bělohradě pravidelně pobýval a tvořil i díky tomu, že město bylo rodištěm jeho otce. Jako malíř se soustředil především na prostor Bažantnice. Své pouto k městu vyjádřil mimo jiné i tím, že svůj obrazy Madony daroval bělohradskému kostelu Všech svatých. Po jeho náhlém úmrtí byl na přání rodiny pohřben v Bělohradě. Později však byly jeho ostatky na znamení celonárodního významu převezeny do Prahy na Vyšehradský hřbitov do společného hrobu k jeho učiteli Mařákovi.