Vítězslav František Hlaváč byl učitel a přírodovědec, který svůj život zasvětil dokumentaci přírodního bohatství severovýchodních Čech. Jeho ústředním badatelským tématem byla malakozoologie (výzkum měkkýšů), o které publikoval přes šedesát textů a jejíž symbol – hlemýždě – měl i na razítku svého muzea.
Vystudoval učitelský ústav v Jičíně a po letech v pohraničí zakotvil jako učitel na jednotřídce v Brtvi. Veškerý volný čas i peníze věnoval sběru přírodnin, což v roce 1924 vyústilo ve vznik soukromého Hlaváčova přírodovědeckého muzea. Už tehdy jeho sbírka obsahovala přes 10 tisíc exponátů. Mezi jeho zásadní počiny patřila také monumentální geologická mapa severních Čech o rozloze 12 m². Na podnět Dr. Františka Ulricha a pod záštitou Zemědělského ústavu byly jeho sbírky v roce 1939 přestěhovány do budovy staré radnice v Hradci Králové. Hlaváč se stal ředitelem nového muzea, ale po roce 1945 byl nucen za neférových podmínek z postu i muzea odejít. Přestože následovaly soudní spory o vlastnictví sbírek, spravedlnosti se nedomohl. Jeho celoživotní odkaz, čítající 30 tisíc lastur a ulit, je tak dnes součástí sbírek Muzea východních Čech.