Milí Bělohraďáci, po bezmála jeden a půl roce přišel čas se rozloučit. Slib, který jsem dal vám, městu i sám sobě, a to nenechat Bělohradské listy padnou a zaniknout, ba naopak je „roztlačit" a vlít jim do stránek novou energii považuji beze zbytku za splněný. Nastala fáze, kdy už nejsem schopen svým „manažerským" přístupem Bělohradské listy posunout výš, a kdy je potřeba, aby se kormidla chopil skutečný žurnalista. Vedlejším, méně podstatným, avšak nikoli nicotným důvodem pak byla změna v mé osobní situaci, která způsobila, že jsem měl ze dne na den na šéfredaktorskou práci podstatně méně času než ze začátku mého působení v Bělohradských listech.

Navzdory fabulacím, které se možná zrodí v kuloární šeptandě, toto jsou jediné dva důvody, které mne přivedly k tomu, že jsem nedávno paní starostce předložil návrh mojí rezignace na post šéfredaktora, ovšem s odkladem do doby, než se za mne najde vhodná, a nejlépe v žurnalistice kvalifikovaná náhrada. Jak už se tak v životě občas stane, ideální kandidát se objevil dříve, než kdokoli čekal. Na tomto místě ode mne jméno nečekejte, nechám na novém šéfredaktorovi, aby se představil, kde a kdy to bude považovat za vhodné. V každém případě, nejpozději vás oslovíme společně v editorialu čtvrtého letošního čísla Bělohradských listů, jehož vydání je plánované na konec měsíce srpna.

Pokud si teď mohu dovolit krátké shrnutí mého působení, musím konstatovat, že to bylo období náročné tím, že šlo o výzvu pro mne naprosto novou, neznámou a zavazující. Na druhé straně však naplňující a uspokojující. Chyb jsem se nevyvaroval, ale doufám, že jsem nepropadnul úplně a že jste se ze stránek čísel Bělohradských listů vydaných pod mým vedením (nebo velením?) dozvídali věci nové, zajímavé, i zábavné. A pokud se najdou i tací, které v době mého působení Listy bavily a těšily, pak mohu odejít spokojen.

Přeji vám, vážení čtenáři mnoho hezkých článků, bylo mi ctí být na čas součástí Listů a pracovat pro vás. Bělohradským listům pak přeji spokojené čtenáře a dlouhou existenci navzdory době, která k tištěným médiím příliš přívětivá není. V neposlední řadě přeji současné redakční radě šťastnou ruku při výběru těch nejlepších témat a textů.

Tomáš Kašpar, ex-šéfredaktor