Při příležitosti sedmdesátého výročí konce druhé světové války zdejší radnice připravila vzpomínkové setkání u příležitosti odhalení pamětní desky plk. Eduardu Rulfovi, příslušníku československé zahraniční armády v letech 2. světové války.

Poté byla ve Fričově muzeu zahájena vernisáží výstava 2. světová válka v Lázních Bělohradu.

Kdo byl Eduard Rulf

Eduard Rulf se narodil v Lázních Bělohradě v domě č. p. 65 na Malém náměstí. Dětství a mládí prožil v rodném městě. Vystudoval gymnázium v Nové Pace. Další vzdělání získal na Technické univerzitě v Brně.

V letech 1934 – 1936 absolvoval prezenční službu v Josefově, kde byl zařazen do Školy pro důstojníky lehkého dělostřelectva v záloze, kterou dokončil s dobrým prospěchem. Koncem června 1936 byl již jako četař aspirant propuštěn z prezenční služby, aniž by tušil, že se uniforma stane jeho osudem. Po vojně byl jmenován podporučíkem dělostřelectva v záloze. V roce 1939 odešel spolu s Bělohraďákem Jiřím Sehnalem do Polska. Když byla polská armáda poražena, byli oba do roku 1940 internováni v sovětském táboře v Jarmolincích. Odsud byli propuštěni koncem ledna 1940 a spolu s dalšími vojáky se Eduard Rulf vydal na Střední východ. Jeho cesta vedla přes Sovětský svaz, Rumunsko, Palestinu až do Egypta.

Od února 1942 byl Eduard Rulf, již jako poručík, odvelen coby zpravodaj československého rozhlasu do Káhiry, odkud se podílel na každodenním rozhlasovém vysílání.

Od května 1943 byl poručík Rulf přemístěn k československé vojenské misi a jeho služební povinnosti ho zavedly například do Indie a Číny. Na začátku roku 1944 byl přeložen mimo činnou službu a přidělen k ministerstvu zahraničních věcí. Od 1. 1. 1945 pokračoval ve vojenské službě.

Propuštění z armády

Po skončení války se Eduard Rulf vrátil do vlasti. V hodnosti kapitána nastoupil na post profesora matematiky a balistiky ve Vojenské akademii v Hranicích. V srpnu 1947 se oženil. Po únoru 1948 byl z hranické akademie převelen do Kutné Hory, kde měl zastávat funkci velitele posádky. 1. října 1949 byl však z politických důvodů z armády propuštěn.

Od roku 1949 pracoval v různých profesích, střídavě jako skladník a dělník nebo učitel.V letech 1964 až 1967 se vrátil za katedru Střední průmyslové školy elektrotechnické v Mohelnici.
Na uznání a úctu musela jeho rodina čekat ještě dvacet let, kdy byla po roce 1990 Eduardu Rulfovi udělena hodnost plukovníka in memoriam.  (s využitím Bělohradských listů)

Autor: Iva Kovářová

Zdroj: Jičínský deník